Lékař odjel do Ruska, doma mu nevěříÚstí nad Labem - Ústecký chirurg Rudolf Prachatický má vizi: tak, jako lidé navštěvují stomatologa, aby jim zkontroloval zuby, budou jednou chodit k proktologovi, kde si nechají vyšetřit konečník. Pochopení ovšem našel až v Rusku. Přímo na známé Ruské univerzitě družby národů v Moskvě, kde studují lidé ze sto dvaceti států světa. S vedením tamní lékařské fakulty nyní připravuje metodiku pro péči o oblast konečníku a alternativní léčbu hemeroidů českým přístrojem Hemoron. Jeho úkolem je vyškolit odborníky, kteří budou novou metodu vyučovat další lékaře. Co vede chirurga ze severních cech k tomu, ze léta do Ruska určit metodu, která není příliš známá ani v České republice? Sám se tímto způsobem léčby hemeroidů zabývám již tři roky. Tehdy jsem byl druhý v republice, kdo něco podobného dělal. Z praxe vím, zeje to dobrá metoda a chtěl bych ji proto pomoci prosazovat. Ovšem v České republice se novinky moc prosadit nedaří. Zdravotní pojišťovny například tuto léčbu neuznaly a pacienti si ji proto musí hradit sami, přestože léčba Hemoronem ušetří miliony. Obrátil jsem se proto na Rusko, kde mám kontakty z doby, kdy jsem tam studoval. Rusové jsou v tomhle směru mnohem přístupnější. Univerzita družby národů má dokonce katedru tradiční medicíny. Oficiálně tedy vyučuje i léčitelství, které chce u nás ministerstvo postavit mimo zákon. Chcete říct, že jste přivezl do cizí země novou metodu operace hemeroidů přes konečník a jedna z nejvýznamnějších evropských univerzit ji hned zařadila do výuky? Tak jednoduché to samozřejmě nebylo. Loni v létě jsem nejprve ve Státním vědeckém centru koloproktologie v Moskvě pomáhal provést klinické zkoušky. Protože dopadly dobře, vydal ústav kladný posudek a ministerstvo zdravotnictví ruské federace na jeho základě metodu povolilo. Pak jsem oslovil vedení univerzity a děkanovi lékařské fakulty Olegu Alexejeviči Ševehovi se metoda zalíbila. Domluvili jsme se proto, že vypracujeme celou metodiku, která zahrne i očistu střeva a podobně, a již příští měsíc začnu učit. Časem možná na univerzitě vznikne i celá katedra léčby hemeroidů. Dokonce už jednáme s jednou moskevskou pojišťovnou, která uzavírá pojistky pro případ onemocnění, že bude takové zákroky hradit. Sám jste řekl, že se v České republice tato metoda používá již tři roky. Proč tedy vnímáte jako úspěch, že se prosadila v Rusku? Samotné metodě se nevěnuje větší pozornost. Lékař si koupí na výstavě přístroj, dostane k němu leták a videokazetu a pak ho zkouší ve vlastní ordinaci. Každý se to ale nedokáže sám naučit. Vysvětlujte pak pacientovi, který za léčbu zaplatil a lékař mu nepomohl, že je ta metoda dobrá. Tímto způsobem se celá metoda kazí, a právě tomu chci zabránit. V Rusku, kdo nebude proškolený, nebude moci přístroj používat. Navíc univerzita udělá metodě propagaci, což tady chybí, a tak se o této možnosti skoro neví. Bavíme se o nové léčbě hemeroidů, ale ještě jste neřekl, v čem je tak dobrá? To je jednoduché. Jak se dnes léčí hemeroidy? Pacient dostává mastičky a čípky tak dlouho, než má onemocnění v takové fázi, že je možná operace. Pak mu chirurg v narkóze hemeroidy vyřízne. Je to bolestivé, pacient musí na týden do nemocnice a mohou se přidat komplikace od zánětu přes embolii až po porušení svěrače. A to nemluvím o tom, kolik takový způsob léčby stojí. Při léčbě přístrojem Hemoron se, velice laicky řečeno, ošetří elektrickým proudem cévy, kterými jsou vyhřezlé hemeroidy zásobovány krvi. Pacient při zákroku cítí jen tlak v konečníku. Za dvacet minut je po všem a on klidně může jít do práce. Většinou stačí dva až tři zákroky a člověk má na řadu let od hemeroidů pokoj. Skutečně si myslíte, že jednou bude vyšetření konečníku tak běžné jako preventivní prohlídka u zubaře? V Rusku již proktologické ordinace jsou a opravdu chceme, aby jich bylo tolik, jako stomatologů. Je to logické. Když někoho zabolí zub, jde k zubaři. Ale když ho píchne v konečníku? Alespoň v České republice nemá kam jít. Maximálně mu praktický lékař napíše zmíněné čípky, ale nevyšetří ho. Česká republika je přitom na prvním místě v případech rakoviny tlustého střeva. Kdyby lidé chodili na kontroly konečníku tak jako k zubaři, dalo by se mnoho případů včas podchytit. A pokud jde o hemeroidy, tak ty má každý, takže rozhodně nejde o okrajovou záležitost. Naopak, děti dnes odmala vysedávají u počítače, takže proktologové by se určitě nemuseli nedostatku budoucích pacientů obávat. ALEŠ HORÁČEK Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum vydání: 26.9.2001 zpět |